Historie balónového létání – od Montgolfiérů po současnost
Balónové létání má v sobě něco magického – ticho, klid, volnost. Ale než jsme se mohli vznést nad krajinu při romantickém letu balónem, předcházelo tomu více než 200 let fascinující historie.
Psal se rok 1782, když dva francouzští bratři – Joseph-Michel a Jacques-Étienne Montgolfierové – pozorovali, jaký vliv má horký vzduch na papírové sáčky nad krbem. Fascinovaní tímto jevem začali experimentovat. Jejich první pokusy s balónky naplněnými teplým vzduchem doma v kuchyni se proměnily v ambiciózní projekt – vznést člověka do nebe. A o rok později se jim to skutečně povedlo.
Chcete se rychle zorientovat v historii balónů? Podívejte se na naši časovou osu balónového létání.
A jak to bylo s balóny v České republice? Navštivte stránku: Historie balónového létání v České republice
První let horkovzdušného balónu
19. září 1783 se nad zámkem ve Versailles vznesl první horkovzdušný balón. Posádku tvořila ovce, kohout a kachna – živá zvířata, která měla prověřit bezpečnost letu. Před zraky krále Ludvíka XVI. se balón úspěšně vznesl do výšky zhruba 500 metrů a bezpečně přistál.
Už o pár měsíců později, 21. listopadu 1783, absolvovali první let s lidskou posádkou Pilâtre de Rozier a markýz d’Arlandes. Během 25 minut přeletěli Paříž a navždy se zapsali do historie letectví.
Horkovzdušný vs. plynový balón: Který byl první?
První balón, který se skutečně vznesl do vzduchu, byl horkovzdušný – vynalezli jej bratři Montgolfierové v roce 1783 ve Francii. Jejich balón byl poháněn horkým vzduchem z ohně, který ohříval vzduch uvnitř obalu a umožnil mu stoupat. Šlo o jednoduchý, ale geniální princip: teplý vzduch je lehčí než okolní, a tak balón získává vztlak.
Ve stejném roce (1783) se ale objevila i další revoluční konstrukce – plynový balón, naplněný vodíkem. Jeho autorem byl Jacques Charles, který jako první použil vodík místo horkého vzduchu. Plynové balóny měly tu výhodu, že vydržely ve vzduchu mnohem déle, nevyžadovaly stálé topení a byly méně závislé na počasí.
Z balónu věda, válka i turistika
Po slavném letu bratří Montgolfierů se balónové létání rozšířilo jako lavina. V každé větší evropské zemi vznikaly nové pokusy o vzlet, veřejné demonstrace i první vědecké experimenty. Balóny se staly symbolem pokroku, lidské zvídavosti a touhy překonat zemskou přitažlivost.
Balón jako nástroj vědy
Jedním z průkopníků vědeckého využití balónu byl francouzský chemik a fyzik Joseph Louis Gay‑Lussac. V roce 1804 podnikl ve spolupráci s Jean‑Baptistem Biotem let ve vodíkovém balónu do výšky přibližně 4 000 m, kde měřili magnetické pole Země – tehdy radikální experiment v atmosféře.
O pouhý měsíc později, 16. září 1804, vystoupal Gay‑Lussac sám až na 7 017 m (23 000 stop), což byl výškový rekord přetrvávající téměř padesát let. Během letu odebíral vzorky vzduchu z různých výšek, zkoumal tlak, teplotu, vlhkost a dokázal, že složení vzduchu se nemění s nadmořskou výškou.
Přečtěte si více o: První výzkumné balóny
Balóny ve službách armády
V 19. století začaly balóny sloužit vojenským účelům. V americké občanské válce byly používány pro pozorování nepřátelských linií. Během prusko-francouzské války (1870–1871) sloužily k přenosu zpráv z obležené Paříže – balón po větru vynesl poselství až do svobodných částí Francie.
V některých případech se tak balóny staly prvním „leteckým zpravodajstvím“ v historii válčení.
Přečtěte si více o: Balónové létání během válek
Balóny pro objevy, rekordy a závody
Na přelomu 19. a 20. století se balónové létání posunulo do oblasti dobrodružství a sportu. Letci se pokoušeli přeletět moře, přistávat na vrcholcích hor, i lámat výškové a dálkové rekordy.
V roce 1906 vznikl slavný Coupe Aéronautique Gordon Bennett, mezinárodní závod plynových balónů, který se létá dodnes. Cílem je uletět co největší vzdálenost bez přistání – výhradně pomocí proudění větru.
Zajímá vás, jak se s balónem soutěží? Navštivte stránku: Jak se s balónem soutěží
